CVI
26.02.2014 10:51
KORTIKÁLNÍ SLEPOTA
K centrální poruše patří tzv. kortikální postižení zraku, užívané termíny jsou mozková slepota, kortikální slepota, příp. CVI (Cortical Visual Impairment).
U CVI Steendman (1994) bývá obtížné pochopit podstatu poruchy, neboť nejde o narušení stavby či funkce oka, ale o poruchu mozku.
Pro rodiče je obtížné pochopit chování dítěte, kdy v jednom okamžiku sahá po hračce za chvíli si nevšímá hračky mnohem nápadnější. CVI lze definovat jako poruchu, při které je zrak postižen více než by se očekávalo dle výsledků oftalmologického vyšetření. Neurologický nález však vykazuje odchylky v oblasti corpus geniculatum laterale a mozkové kůry. Vzhledem ke složitosti systému zrakových drah, zpracování a integrování zrakové informace je zřejmé, že poruchy zrakové funkce budou u dětí s CVI velmi různorodé. Jiný obraz např. vznikne při postižení hlavní zrakové dráhy (získávání informací), při postižení asociačních oblastí kůry (interpretace získaných informací) nebo při kombinovaném postižení.
Všímáme-li si příznaků u dítěte s CVI, resp. jeho chování, v první řadě jde o proměnlivé užívání zraku, a to nejen den ze dne, ale i z hodiny na hodinu. Lze
zde však tyto reakce dávat do souvislosti s pozorností. Na úroveň zrakové pozornosti má vliv celá řada vnějších podmínek. Lze alespoň stručně jmenovat např. hlučné prostředí, v němž se dítě nedokáže soustředit, příliš silnou stimulaci, kterou může vyvolat velké množství nabízených aktivit. Je nutno brát v úvahu celkový zdravotní stav dítěte, např. časté epileptické záchvaty, medikaci aj. Mimo pozornost v psychologickém slova smyslu si všímáme tzv. zrakové pozornosti, resp. zrakové zvídavosti, která bývá typická pro kojence či batolata. S nedostatkem zrakové zvídavosti úzce souvisí malá snaha o prozkoumávání okolí. Ta může být způsobena obtížemi při rozpoznávání předmětů, problémy při prostorovém vidění a celkově špatnou představivostí o prostoru a vzdálenosti.
Dalším faktorem je obeznámenost dítěte s prostředím. Dítě špatně chápe kontext, předmět a jeho použití, zejména v cizím prostředí a při manipulaci s podobnými předměty, které doma bez problémů užívá, např. hrnek. V neposlední řadě si všímáme nízké spontánní zrakové aktivity a jen vzácně se vyskytuje autostimulace.
Pro rodiče je velmi obtížné vyrovnat se se skutečností, že dítě má zrakovou poruchu, neboť nevypadá jako slepé, zpravidla jsou pohyby očí plynulé, často však bývají bezcílné i když se může zdát, že dítě zaostřuje zrak na předmět.Oftalmologické vyšetření se soustředí na stavbu oka a zakončení zrakového nervu.
Jsou vyšetřovány zrakové reflexy jako je obranné mrknutí, fixace na světlo, pohyby očí a hlavy, příp. zraková ostrost. Při vyšetření se užívá metody, která je založena na sledování pozornosti, kterou dítě věnuje složitějším obrázkům, např. se využívá mřížkové karty.
Následuje neurologické vyšetření za použití EEG, CT VEPM (Visual Evoked Potential Mapping) a MRI (Magnetic Resonanc Image). CVI doprovázejí často další neurologické poruchy - dětská mozková obrna, mentální retardace, epilepsie, postižení sluchu, meningomyokele, mikrocefalus, hydrocefalus a další.
výňatek z učebnice Oftalmopedie
(Oftalmopedie- Lea Květoňová - Švecová
Recenzovala: doc. PhDr. Marie Vítková, CSc.
* PhDr. Lea Květoňová - Švecová, PhD.
* Paido * edice pedagogické literatury, Brno 2000)